6. Nošení obuvi, která nestihne zcela vyschnout
S přibývajícím věkem se mohou objevit změny v krevním oběhu, které někdy vedou ke zvýšenému pocení nohou. Opakované nošení uzavřené obuvi bez toho, aby dostala dostatek času na plné vyschnutí, v ní spolehlivě uzamyká vlhkost i nevábný zápach.
Proč na tom záleží: Zápach z nohou nezůstává jen v botách, ale může se velmi snadno přenášet na ponožky, podlahy a postupně zamořit i prostředí vašeho domova.
Co pomáhá: Střídejte obuv každý den tak, aby měla šanci důkladně vyvětrat a vyschnout. Používejte speciální vložky do bot pohlcující vlhkost a kdykoliv je to možné, vybírejte si prodyšnou obuv.
7. Hormonální změny ovlivňující tělesný pach
Období menopauzy dokáže výrazně proměnit způsob, jakým náš pot zapáchá, a to i v situacích, kdy se celkové množství potu jako takové třeba zmenší.
Proč na tom záleží: Tyto hormonální výkyvy mění přirozené bakteriální prostředí na pokožce i samotné chemické složení potu, což má za následek, že pot může mít náhle mnohem silnější nebo dosud neznámý odér.
Co pomáhá: Na místa náchylná ke vzniku zápachu, jako jsou podpaží, třísla a chodidla, používejte jemné antibakteriální mýdlo. Vyhněte se však příliš hrubému drhnutí pokožky, které by ji mohlo zbytečně podráždit a poškodit.
8. Neregularní a málo časté praní ručníků, povlečení a oblečení
I dokonale umytá a svěží pokožka na sobě může velice rychle zachytit nepříjemné pachy z textilií, které nebyly vyprány dostatečně často.
Proč na tom záleží: V ručnících, osuškách i ložním prádle se postupem času hromadí bakterie a kožní maz, které se při kontaktu následně přenášejí zpět na vaše tělo.
Co pomáhá: Ručníky perte ideálně po dvou až třech použitích a ložní prádlo měňte nejméně jednou týdně, přičemž pokud to materiál umožňuje, volte praní na vyšší teplotu.
Slovo závěrem
Změny v tělesném pachu představují zcela přirozenou součást procesu stárnutí. Jsou hluboce ovlivněny hormonálními výkyvy, proměnami pokožky, užívanými léky i celkovým životním stylem – v žádném případě se nejedná o vaše osobní selhání nebo nedostatek čistotnosti. Ve většině případů se tyto potíže dají velmi úspěšně vyřešit drobnými, promyšlenými úpravami každodenních návyků, aniž by bylo nutné přistupovat k jakýmkoliv drastickým opatřením.
Pokud by však nepříjemný zápach přetrvával i přes veškerou poctivou hygienu a úpravu zvyklostí, je zcela namístě poradit se o tomto problému s lékařem. Svou roli zde totiž mohou hrát různé skryté infekce, metabolické změny nebo vedlejší účinky dlouhodobě užívaných léků.
Stárnout s elegancí a důstojností znamená především porozumět potřebám vlastního těla a přizpůsobit se jim, nikoli si změny vyčítat.
